neděle 7. října 2018

Jak nakupovat s vlastními sáčky na potraviny v běžných obchodech




Dodržuji svůj slib z předchozích článků o nákupech v bezobalové prodejně a o výrobě zmíněných látkových sáčků na potraviny a popíšu vám své zkušenosti s „normálními“ prodejnami, kde si pečivo i zeleninu a ovoce běžně dáváte do mikrotenových nebo papírových pytlíků.

Dobrá zpráva – nikdo s tím neměl problém.


Ano, pro některé to může znít neuvěřitelně, ale nikdo od prodavaček po ostatní zákazníky mi na vlastní přinesené sáčky nic špatného neřekl. Vyzkoušela jsem svoje nejčastěji navštěvované obchody – Billu, Lidl a Kaufland – a s radostí hlásím, že se nad pytlíky žádná prodavačka ani nepozastavila. Považuju nicméně za dobrý nápad se tady podělit o své dojmy z takového nákupu.



Tip první – vezměte si víc sáčků, než si myslíte, že budete potřebovat.


Až doteď jsem si neuvědomila, kolik potravin jsem do igelitových pytlíků ukládala. Jedno jablko sem, tři žampiony tam, dvě koblihy, chleba, deset deka buráků… Nezdá se to, ale svých pět sáčků jsem během běžného nákupu zaplnila během chvilky, a ještě bych dva tři upotřebila.

Tip druhý – neočekávejte, že bude pokaždé možné potraviny zvážit bez obalu.


Když si koupíte dvě jablka, můžete je dát snadno na váhu bez sáčku, ale u těch buráků už to tak jednoduché nebude. Obecně je asi pro vás i prodavačky snazší chodit do obchodů, kde si zboží zvážíte sami – já chodím do Billy. V Lidlu jsem se prostě musela smířit s tím, že až mi prodavačka zeleninu zváží na pokladně, bude v tom započtená i hmotnost mého sáčku.



Tip třetí – usnadněte jim to.


Jsem zastáncem teorie, že když někomu vyjdete vstříc, pravděpodobně vás potom neseřve. I když věřím tomu, že na vlastních sáčcích není nic, co by pokladním mělo vadit, stejně se snažím chovat vstřícně. Když nákup vyložím na pás, sáčky trochu pootevřu, aby prodavačka viděla, co je uvnitř. Etikety s hmotností nalepím navrch a jsem připravená odpovídat na dotazy, co že je v tomhle pytlíku.


Jsem zvědavá na vaše zkušenosti, sem s nimi, nenapínejte mě 😊 Už jste zkusili do běžného obchodu přijít s vlastními pytlíky?


4 komentáře:

  1. Ahoj, super článek a vlastní ušité sáčky krása! K tomu jsem se ještě nedopracovala. Mě se osvědčilo nedávat do sáčku nic, co jsem nepotřebovala (s buráky by to nešlo). :) Ale nikdy na pokladně neměli problém mi věci zvážit bez sáčku, a já jsem si pak vše následně hodila prostě do batohu volně. Stejně tak, když jsem v obchodě, kde si vážím sama, štítky si buď nalepím na jedno z ovocí, které dohromady vážím (pak to vyskládám na pás všechno, a paní najde štítek na jednom a je to), nebo dokonce lepím štítky na vozík (jen okrajově), a pak je paní dám pípnout, a je to. :) Takže určitě nemusíš platit za váhu svého sáčku :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, ty štítky na vozíčku mě pobavily. Už si predstavuju, jak se prodavačka se skenerem sklání a načítá přes pult cedulky:D. Mně ty moje sáčky hodně pomohly při nákupu pečiva, přece jenom bych neměla dobrý pocit chleba mrsknout do košíku jen tak. Ovoce a zeleninu taky vážím většinou bez ničeho, jen pak občas sbírám popadaná jablka nebo brambory:)

      Vymazat
  2. Ahoj, pro mě je to pořád trochu "stres" a fakt mě za tu dobu, co se snažím eliminovat obaly, ještě neopustil stihomam, že se u pokladny bude něco dít. Což mě nicméně neodrazuje, to je jasné. A snad to tak dělá stále více lidí. Máš krásné pytlíky! Já chodím pro jistotu s průhlednými (no jo, záclona). Nejlepší jsou pro nás bezobalové snaživce samoobslužné pokladny, no ne?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Kristýno, jak tě chápu😀 taky překonávám různé pocity viny či studu, a fakt chci, aby mě to jak říkáš neodradilo. V Berouně ani v Horovicich se se samooblužnými pokladna i nepotkáš, třeba to teď v novém bydlišti bude lepší. Máš taky ušité pytlíky nebo jsi ty zaclonove koupila?

      Vymazat

Děkuji za vaše komentáře. Jsou pro mě velkou motivací psát dál :)