Řekněme, že čekáte miminko nebo už ho dokonce máte doma, a po přečtení spousty chytrých článků a knih jste přesvědčená, že budete nosit. Jenže teď vidíte, jak je ten uzlíček malinký a křehký a přijdou pochybnosti. Zvládnu ho do šátku vůbec dostat?
Jak to budu dělat s přebalováním a kojením? Nebude mu tam moc teplo? A není to celé nějaké zbytečně složité? Moje začátky s nošením čtyřměsíčního synka byly plné těchto pochybností. Pokusím se pro vás shrnout informace, které vám začátek nošení usnadní.
Uklidit si (a uklidnit se)
Podle mě je dost důležité, proč vlastně chcete nosit. Já začala z nesprávných důvodů – myslela jsem si, že si tím usnadním život a miminko v šátku mě nebude omezovat v mých aktivitách. Synek jako by to poznal a prvních pár týdnů života šátek rezolutně bojkotoval. Jakmile jsem dokázala cítit, že nošení je pro něj to nejlepší, co můžu udělat, jako zázrakem si šátek oblíbil.
Moje první zkušenost tedy zní: ukliďte si v hlavě. Ujasněte si, proč chcete své dítě nosit, a tyto důvody prozkoumejte. Líbí se vám? Máte z nich dobrý pocit? Pak je to v pořádku a vašemu dítku se u vás nejspíš bude líbit stejně jako mému synovi u mě.
Jak se cítíte, když miminko do šátku vážete? Ze začátku může být těžké zachovat klid, když si nejste jistá správnou technikou úvazu a mimčo do toho začne nespokojeně kvílet. Není potřeba se z toho hned hroutit a šátek zahazovat do kouta.
Prostudujte ještě jednou návod na úvaz, nadechněte, vydechněte a zkuste to znovu další den. Buďte připravená miminko kdykoli vyndat. V našich začátcích synek vydržel v šátku maximálně deset minut. Byl to pro něj také nový pocit zrovna jako pro mě a potřeboval si na něj zvyknout.
Začít venku
Ačkoli se vám to možná nezdá a z procházek se šátkem máte zatím hrůzu, venku se nám nošení dařilo lépe než uvnitř. Malá procházka syna vždy uklidnila rychleji a spolehlivě než bůhvíjaké houpání.
Třebaže doma v šátku nespokojeně kvíkal, jakmile jsem došla na konec ulice, byl v limbu. V zimě miminko také ocení vaše teplo a nebude se od vás odtahovat. Zkrátka, vyrazte ven, i kdybyste měla chodit dokolečka kolem bloku.
Jít na to jednoduše
Když jsem v těhotenství zkoumala, jak na nošení, zjistila jsem, že informací je k dispozici opravdu hodně a často si protiřečí. Podobně jako třeba s očkováním je prostě potřeba učinit rozhodnutí.
Pokud jste rozhodnutá dát nošení šanci, jděte do toho. Pro mě byla nejjednodušší cesta koupit kvalitní šátek, s jehož výběrem mi pomohla nosící kamarádka, a začít. Všechno ostatní se vyřeší časem.
Nechat si poradit
Kde čas nepomůže, pomůže odborník. Ať už se trápíte s výběrem šátku, technikou úvazu nebo čímkoli jiným, existuje spousta lidí, kteří vám mohou pomoci. Já sama jsem byla na kurzu vázání šátku až poté, co si syn na šátkování zvykl a já znala dva nejčastěji používané úvazy (kříž s kapsou uvnitř a dvojitý kříž).
Vyhovovalo mi, že jsem už trochu věděla, o čem vázání je, a tak jsme se s poradkyní mohly pobavit třeba i o nosícím oblečení nebo jejích zkušenostech s různými materiály šátků. Rozhodně to byly dobře investované peníze a konzultace mi dodala sebevědomí a obnovila nadšení pro nošení.
Nošení můj život obohatilo a se synem nás sblížilo. Věřím, že mnohdy těžké začátky překonáte a budete spokojení oba dva (nebo tři :).
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za vaše komentáře. Jsou pro mě velkou motivací psát dál :)