Zvládli jste úspěšně nošení na břiše a teď se plácáte po ramenou, jací jste dobří? Chcete začít s nošením na zádech, jelikož se už považujete za mazáky, pro které je kříž s kapsou uvnitř obnošená vesta? Čtěte, než se se vydáte do neprobádaných a leckdy zrádných vod nošení na zádech.
Dítě nošené na zádech je dítě, na které nevidíte.
Dítě, na které nevidíte, dokáže překvapivé věci a vy se nikdy nedozvíte jak. Bleskurychle se vám v periferním vidění zjevují různé končetiny v podivných úhlech, a než doběhnete k zrcadlu, abyste zjistili, jak to škvrně dostalo ven celou ruku, už vám na zádech sedí nevinně se tvářící andílek.
V dítěti sedícím na zádech se projevují dosud nepoznané sadistické sklony.
Zvlášť záliba ve vaší bolesti. Ať si vlasy uvážete do sebepevnějšího účesu, zakryjete čepicí nebo se ostříháte a pak bleskurychle schováte malé ručky trhačky pod šátek, stejně je dítě dostane ven a s krutou samozřejmostí vás vykráká za cop nebo pramínek vlasů.
Rčení rvát si vlasy zoufalstvím náhle dostává zcela nový a bolestivě doslovný význam.
Úvaz, na který nevidíte, je vždycky obtížnější, než vypadá.
Na videu to vypadalo tak jednoduše, říkáte si v předklonu zoufale, zatímco jednou rukou marně šátráte po zapomenutém cípu šátku a druhou se snažíte dítě udržet ve svislé pozici nejlépe někde výš než u pasu.
Když už to vaše záda nemůžou vydržet (nebo se ten malý rarach může upištět, jako by to byl on, kdo zažívá nějaké nepohodlí) a vy to nějak domotáte, potácíte se k zrcadlu, kde je výsledek vaší dřiny vidět bohužel jen na vašem zrudlém obličeji.
Úvaz je k ničemu a je třeba to celé rozvázat, uklidnit raracha a dát si dvacet.
Nosící oblečení je skvělé. Když jste hadí žena.
Zakoupíte mikinu s vsadkou pro nošení na zádech a zálibně si ji zkoušíte před zrcadlem. Až když máte dítě navázané a jste připraveni vyrazit, zjistíte, že není v silách vašeho ramenního kloubu si onu mikinu obléct bez asistence.
Vyzkoušíte všechny možné úhly, jste rudí a zpocení až na nepříjemných částech těla a jediný výsledek je dítě, které má na hlavě vsadku mikiny jako stan.
Zahodíte svou pýchu a poprosíte manžela, aby vás oblékl. Ten se nejdřív zhroutí smíchy a pak vám pomůže.
Příště to dám, umíníte si. Jen to bude předtím chtít trochu strečinku a možná jedno či dvě cvičné vykloubení obou ramen.
Tak co, přesto to chcete zkusit? Jste fakt dobří a držím vám palce :).
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za vaše komentáře. Jsou pro mě velkou motivací psát dál :)